|
|
Vliv teploty prostředí na tělesné složení laboratorní myši
Kružíková, Nikola ; Zouhar, Petr (vedoucí práce) ; Ferenčáková, Michaela (oponent)
Rozvoj obezity a onemocnění spojených s obezitou je způsoben nerovnováhou mezi energetickým příjmem a výdejem. Značnou část energetického výdeje mohou představovat energetické náklady na udržení stabilní tělesné teploty. V této práci byl zkoumán vliv termoneutrality a vysokotukové diety na samicích C57BL/6 myší. Tyto myši byly chovány buď ve standardní teplotě prostředí (22 řC) či v termoneutralitě (30 řC) a krmeny standardní či vysokotukovou dietou po dobu 13 týdnů. Energetický příjem myší chovaných v termoneutralitě a krmených standardní dietou byl nižší než u myší chovaných ve standardní teplotě prostředí, což odpovídá nižším energetickým nákladům termogeneze. Vysokotuková dieta způsobila zvýšení energetického příjmu, čímž došlo k akumulaci tukové tkáně, především u myší chovaných v termoneutralitě. Při studiu tohoto modelu byl validován protokol pro hodnocení tělesného složení pomocí nově získaného přístroje duální rentgenové absorpciometrie. Vzhledem k rozvoji obezity byla u myší pozorována zhoršená homeostáza glukózy a lipidů. V souladu s dříve publikovanými daty u samců, naše data naznačují kritický význam teploty prostředí na rozvoj dietou indukované obezity i u myších samic. Klíčová slova: termoneutralita, obezita, složení těla, DEXA
|
|
|
Denzitometrické stanovení složení těla u pacientů s chronickou obstrukční plicní nemocí
Malinová, Barbora ; Kovařík, Miroslav (vedoucí práce) ; Hronek, Miloslav (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biologických a lékařských věd Studentka: Barbora Malinová Školitel: PharmDr. Miroslav Kovařík Ph.D. Název práce: Denzitometrické stanovení složení těla u pacientů s chronickou obstrukční plicní nemocí Chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN) byla čtvrtou nejčastější příčinou úmrtí v roce 2004 podle studie WHO Global Burden of Disease a morbidita a mortalita na celém světě stále roste. Kromě snížené funkce plic, jsou často popisovány změny ve složení těla u pacientů s CHOPN, např. ztráta kosterních svalů. Cílem této práce je vyhodnotit parametry složení těla zjištěné pomocí metody DEXA u pacientů s diagnostikovaným CHOPN, a porovnat je s fyziologickými hodnotami nebo studiemi, zabývající se touto problematikou. Každému pacientovi bylo provedeno jedno vyšetření, pacienti přicházeli po dvanáctihodinovém lačnění. Mezi hodnocenými bylo 33 mužů a 7 žen. Průměrný věk byl 66 ± 8 let. Množství netučné hmoty nebylo sníženo. Nedošlo tedy k úbytku svaloviny v důsledku CHOPN. Při hodnocení celkového tuku zjišťujeme, že muži mají vice tuku, než jsou fyziologické hodnoty. Tomu nasvědčuje i BMI, které se pohybovalo u většiny v rozmezí nadváhy či obezity. Nepotvrdili jsme ani souvislost mezi CHOPN a osteoporózou. Ani jeden z pacientů...
|
|
|
Srovnání různých metod měření tělesného složení u žen rozdělených do skupin dle BMI
Šebková, Jana ; Matoulek, Martin (vedoucí práce) ; Svačina, Štěpán (oponent)
Název: Srovnání různých metod měření tělesného složení u žen rozdělených do skupin dle BMI. Cíle: Cílem práce je porovnat hodnoty zjištěného procenta tělesného tuku pomocí bioimpedančních a kaliperačních metod s referenční metodou DEXA a zhodnotit použitelnost jednotlivých metod měření tělesného složení u pěti skupin žen, rozdělených dle BMI (v rozmezí 20-47 kg/m2 ). Hlavním záměrem práce je nalézt nejvhodnější metodu měření tělesného tuku zejména pro ženy s BMI nad 30 kg/m2 a vytvořit pro celý soubor odpovídající predikční rovnici. Dílčím cílem práce je teoretické zpracování problematiky zjišťování tělesného složení, význam měření a využití ve fyzioterapii. Metoda řešení: Studie probíhala v časovém rozmezí leden 2010 - březen 2011. Zúčastnilo se jí 136 žen z řad klientek Rekondičního centra VŠTJ Medicina Praha, které se do výzkumu dobrovolně přihlásily. Kritéria výběru jsou následující: věk 18 - 75 let, BMI v rozmezí od 20 do 47 kg/m2 , klientky relativně zdravé, bez akutních onemocnění. Výzkumu se nemohly zúčastnit ženy s kardiostimulátorem a těhotné nebo kojící ženy. Sledovanými parametry byly: výška, hmotnost, distribuce tělesného tuku zjištěná pomocí měření obvodu pasu a boků, procento tělesného tuku zjištěné metodou kaliperace a bioimpedačními metodami Tanita, Omron, Bodystat. Měření metodou...
|
|
|
Tělesné složení u pacientů s diagnózou systémové sklerodermie
Česák, Michal ; Tomčík, Michal (vedoucí práce) ; Coufalová, Klára (oponent)
Název: Tělesné složení u pacientů s diagnózou systémové sklerodermie Cíle: Cílem této práce bylo porovnat vybrané parametry tělesného složení u pacientů se systémovou sklerodermií (SSc) se skupinou zdravých jedinců (ZK) se srovnatelným věkem a pohlavím. Dalším dílčím cílem bylo zhodnotit vliv vybraných klinických parametrů u pacientů se SSc na detekovanou variabilitu sledovaných parametrů tělesného složení a na pohybovou aktivitu pacientů. Metody: Výzkumný soubor N = 95, skupina SSc (n = 59), kontrolní skupina (n =36 ). Antropometrie (tělesná výška [cm], tělesná hmotnost [kg], BMI [kg/m2 ]), Bioelektrická impedance - BIA 2000 (tělesný tuk - BF [%], Tělesná voda - TBW [%], aktivní tělesná hmota - LBM [kg], buněčná hmota - BCM [kg], BCM z FFM [%], ECM/BCM); DEXA - Lunar řady iDXA (kostní denzita - BMD [g/m3 ], aktivní tělesná hmota - LBM [kg], tělesný tuk - BF [%], viscerální tuk - VF [kg]; dotazník pohybové aktivity Human Activity Profile. Statistika: T-test/Mann-Whitney U test, Cohen's d/partial eta squared (η2 ). Výsledky: Výsledné hodnoty (průměr ± SD): tělesná výška: SSc 166,5 ± 7,1 cm, ZK 171,2 ± 8,3 cm; tělesná hmotnost: SSc 62,4 ± 10,7 kg, ZK 77,3 ± 11,9 kg; BMI: SSc 22,4 ± 4,3 kg/m2 , ZK 26,4 ± 3,3 kg/m2 ; % BF BIA: SSc 24,6 % ± 7,8 %; ZK 31,1 % ± 6,4 %; % BF DEXA: SSc 32,6 ± 8,2 %, ZK 37,2...
|
|
|
Tělesné složení u pacientů s diagnozou idiopatické zánětlivé myopatie
Mareček, Ondřej ; Česák, Petr (vedoucí práce) ; Kinkorová, Ivana (oponent)
Název: Tělesné složení u pacientů s diagnózou idiopatické zánětlivé myopatie Cíle: Cílem této práce bylo porovnat vybrané parametry tělesného složení u pacientů s idiopatickou zánětlivou myopatií (IZM) se skupinou zdravých jedinců (ZK) se srovnatelným věkem a pohlavím. Dalším dílčím cílem bylo zhodnotit vliv vybraných klinických parametrů u pacientů s IZM na detekovanou variabilitu sledovaných parametrů tělesného složení a na pohybovou aktivitu pacientů. Metody: Výzkumný soubor tvořilo 84 probandů (54 IZM, 30 ZK). V antropometrii jsme měřili: tělesnou výšku (cm), hmotnost (kg) a BMI (kg/m2 ). Bioelektrickou impedancí BIA 2000-M jsme získali hodnoty: celkové tělesné vody (TBW v %), svalové hmoty (LBM v kg), tělesného tuku (BF v %), buněčné hmoty z tukuprosté hmoty (BCM z FFM v %) a podíl mimobuněčné vnitrobuněčné hmoty (ECM/BCM). Pomocí přístroje Lunar řady iDXA jsme získali hodnoty: svalové hmoty (LBM v kg), tělesného tuku (BF v %), hustoty kostních minerálů (BMD v g/cm3 ), viscerálního tuku (Visceral v kg). Tyto změřené hodnoty jsme doplnili dotazníkem pohybové aktivity HumanAcitvity Profile (HAP). Statistika: T-test, Mann Whitney U test, Cohen's d a Partialeta-squared. Výsledky: Vybrané hodnoty (průměr±SD): tělesná výška: IZM 164,7 ± 9,1 cm, ZK 170,3 ± 7 cm; tělesná hmotnost: IZM 73 ± 14,3 kg, ZK...
|
|
|
Fyziologické aspekty měření tělesného složení
Větrovská, Renata ; Matoulek, Martin (vedoucí práce) ; Poledne, Rudolf (oponent) ; Brychta, Tomáš (oponent)
Zjištění tělesného složení, resp. stanovení množství a rozložení tělesného tuku patří do základního klinického vyšetření obézního pacienta. Využívané metody pro stanovení množství tuku u obézní populace jsou však často nepřesné. Přitom právě tuková tkáň a její měřitelné parametry nám mohou poskytnout řadu informací pro další průběh redukční léčby. Hlavním cílem práce je posoudit fyziologické aspekty měření tělesného složení v několika líniích: (I) Zjistit, zda jsou hodnoty množství tělesného tuku měřeného nejčastěji užívanými metodami srovnatelné s hodnotami měřenými metodou DEXA. (II) Zjistit, zda se hodnoty množství tělesného tuku naměřené různými metodami liší v závislosti na velikosti BMI a množství tukové tkáně v těle a posoudit, zda dostupné bioimpedanční metody mohou meřit funkční stav tělesného tuku. (III) Posoudit klidový energetický výdej ve vztahu k tělesnému složení a pohybové aktivitě. (IV) Zjistit, zda složení těla ovlivní výslednou redukci po pohybovém programu u žen s nadváhou a obezitou. (V) Ověřit, zda mohou být změny v hodnotách BOHB (beta hydroxybutyrát) po pohybové aktivitě prediktorem hmotnostních úbytků a změn tělesného složení. Na základě našich měření jsme zjistili, že naměřené hodnoty tělesného tuku se od sebe významně liší jednak v závislosti na použité metodice a také v...
|
|
|
Tělesné složení u pacientů s diagnózou systémové sklerodermie
Česák, Michal ; Tomčík, Michal (vedoucí práce) ; Coufalová, Klára (oponent)
Název: Tělesné složení u pacientů s diagnózou systémové sklerodermie Cíle: Cílem této práce bylo porovnat vybrané parametry tělesného složení u pacientů se systémovou sklerodermií (SSc) se skupinou zdravých jedinců (ZK) se srovnatelným věkem a pohlavím. Dalším dílčím cílem bylo zhodnotit vliv vybraných klinických parametrů u pacientů se SSc na detekovanou variabilitu sledovaných parametrů tělesného složení a na pohybovou aktivitu pacientů. Metody: Výzkumný soubor N = 95, skupina SSc (n = 59), kontrolní skupina (n =36 ). Antropometrie (tělesná výška [cm], tělesná hmotnost [kg], BMI [kg/m2 ]), Bioelektrická impedance - BIA 2000 (tělesný tuk - BF [%], Tělesná voda - TBW [%], aktivní tělesná hmota - LBM [kg], buněčná hmota - BCM [kg], BCM z FFM [%], ECM/BCM); DEXA - Lunar řady iDXA (kostní denzita - BMD [g/m3 ], aktivní tělesná hmota - LBM [kg], tělesný tuk - BF [%], viscerální tuk - VF [kg]; dotazník pohybové aktivity Human Activity Profile. Statistika: T-test/Mann-Whitney U test, Cohen's d/partial eta squared (η2 ). Výsledky: Výsledné hodnoty (průměr ± SD): tělesná výška: SSc 166,5 ± 7,1 cm, ZK 171,2 ± 8,3 cm; tělesná hmotnost: SSc 62,4 ± 10,7 kg, ZK 77,3 ± 11,9 kg; BMI: SSc 22,4 ± 4,3 kg/m2 , ZK 26,4 ± 3,3 kg/m2 ; % BF BIA: SSc 24,6 % ± 7,8 %; ZK 31,1 % ± 6,4 %; % BF DEXA: SSc 32,6 ± 8,2 %, ZK 37,2...
|
|
|
Tělesné složení u pacientů s diagnozou idiopatické zánětlivé myopatie
Mareček, Ondřej ; Česák, Petr (vedoucí práce) ; Kinkorová, Ivana (oponent)
Název: Tělesné složení u pacientů s diagnózou idiopatické zánětlivé myopatie Cíle: Cílem této práce bylo porovnat vybrané parametry tělesného složení u pacientů s idiopatickou zánětlivou myopatií (IZM) se skupinou zdravých jedinců (ZK) se srovnatelným věkem a pohlavím. Dalším dílčím cílem bylo zhodnotit vliv vybraných klinických parametrů u pacientů s IZM na detekovanou variabilitu sledovaných parametrů tělesného složení a na pohybovou aktivitu pacientů. Metody: Výzkumný soubor tvořilo 84 probandů (54 IZM, 30 ZK). V antropometrii jsme měřili: tělesnou výšku (cm), hmotnost (kg) a BMI (kg/m2 ). Bioelektrickou impedancí BIA 2000-M jsme získali hodnoty: celkové tělesné vody (TBW v %), svalové hmoty (LBM v kg), tělesného tuku (BF v %), buněčné hmoty z tukuprosté hmoty (BCM z FFM v %) a podíl mimobuněčné vnitrobuněčné hmoty (ECM/BCM). Pomocí přístroje Lunar řady iDXA jsme získali hodnoty: svalové hmoty (LBM v kg), tělesného tuku (BF v %), hustoty kostních minerálů (BMD v g/cm3 ), viscerálního tuku (Visceral v kg). Tyto změřené hodnoty jsme doplnili dotazníkem pohybové aktivity HumanAcitvity Profile (HAP). Statistika: T-test, Mann Whitney U test, Cohen's d a Partialeta-squared. Výsledky: Vybrané hodnoty (průměr±SD): tělesná výška: IZM 164,7 ± 9,1 cm, ZK 170,3 ± 7 cm; tělesná hmotnost: IZM 73 ± 14,3 kg, ZK...
|
|
|
Denzitometrické stanovení složení těla u pacientů s chronickou obstrukční plicní nemocí
Malinová, Barbora ; Kovařík, Miroslav (vedoucí práce) ; Hronek, Miloslav (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biologických a lékařských věd Studentka: Barbora Malinová Školitel: PharmDr. Miroslav Kovařík Ph.D. Název práce: Denzitometrické stanovení složení těla u pacientů s chronickou obstrukční plicní nemocí Chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN) byla čtvrtou nejčastější příčinou úmrtí v roce 2004 podle studie WHO Global Burden of Disease a morbidita a mortalita na celém světě stále roste. Kromě snížené funkce plic, jsou často popisovány změny ve složení těla u pacientů s CHOPN, např. ztráta kosterních svalů. Cílem této práce je vyhodnotit parametry složení těla zjištěné pomocí metody DEXA u pacientů s diagnostikovaným CHOPN, a porovnat je s fyziologickými hodnotami nebo studiemi, zabývající se touto problematikou. Každému pacientovi bylo provedeno jedno vyšetření, pacienti přicházeli po dvanáctihodinovém lačnění. Mezi hodnocenými bylo 33 mužů a 7 žen. Průměrný věk byl 66 ± 8 let. Množství netučné hmoty nebylo sníženo. Nedošlo tedy k úbytku svaloviny v důsledku CHOPN. Při hodnocení celkového tuku zjišťujeme, že muži mají vice tuku, než jsou fyziologické hodnoty. Tomu nasvědčuje i BMI, které se pohybovalo u většiny v rozmezí nadváhy či obezity. Nepotvrdili jsme ani souvislost mezi CHOPN a osteoporózou. Ani jeden z pacientů...
|
|
|
Srovnání různých metod měření tělesného složení u žen rozdělených do skupin dle BMI
Šebková, Jana ; Matoulek, Martin (vedoucí práce) ; Svačina, Štěpán (oponent)
Název: Srovnání různých metod měření tělesného složení u žen rozdělených do skupin dle BMI. Cíle: Cílem práce je porovnat hodnoty zjištěného procenta tělesného tuku pomocí bioimpedančních a kaliperačních metod s referenční metodou DEXA a zhodnotit použitelnost jednotlivých metod měření tělesného složení u pěti skupin žen, rozdělených dle BMI (v rozmezí 20-47 kg/m2 ). Hlavním záměrem práce je nalézt nejvhodnější metodu měření tělesného tuku zejména pro ženy s BMI nad 30 kg/m2 a vytvořit pro celý soubor odpovídající predikční rovnici. Dílčím cílem práce je teoretické zpracování problematiky zjišťování tělesného složení, význam měření a využití ve fyzioterapii. Metoda řešení: Studie probíhala v časovém rozmezí leden 2010 - březen 2011. Zúčastnilo se jí 136 žen z řad klientek Rekondičního centra VŠTJ Medicina Praha, které se do výzkumu dobrovolně přihlásily. Kritéria výběru jsou následující: věk 18 - 75 let, BMI v rozmezí od 20 do 47 kg/m2 , klientky relativně zdravé, bez akutních onemocnění. Výzkumu se nemohly zúčastnit ženy s kardiostimulátorem a těhotné nebo kojící ženy. Sledovanými parametry byly: výška, hmotnost, distribuce tělesného tuku zjištěná pomocí měření obvodu pasu a boků, procento tělesného tuku zjištěné metodou kaliperace a bioimpedačními metodami Tanita, Omron, Bodystat. Měření metodou...
|
host ::
RSS.